33. výroční oheň T.O.Jasinka
Před výročním ohněm se někteří osadníci báli, že se nesjede dost lidí na přípravu dřeva na slavnostní oheň. Už v pátek odpoledne se ale ukázalo, jak moc se spletli. Lidí bylo dost, ale dřeva bylo málo. Nakonec jsme je museli nosit z dáli přes potok. Jestli to tak půjde dal, bude příští vyprávění o chystání dřeva začínat \"za devatero horami a devatero řekami...\".
Naštěstí se začalo stmívat, tak jsme se pomalu přemístili k malému ohni, hudebníci začali ladit, později dokonce i hrát, a ostatní konzumovali přerostlé uzené kuře, které zařídil kamarád Lachim. Postupně se všichni uložili ke spánku v klidu a míru, bez jakýchkoli zábavných příhod pro veselé vyprávění. Jako ostatně vždycky.
Sobota začala velmi pěkně, i když se našli kazisvěti, co remcali, že je potřeba chystat oheň. Po nějaké době tyto hlasy dokonce převážily a osadníci a spřátelení trampi začali skutečně chystat polena. Aleš navíc rezolutně ukončil údobí \"hoši, však stačí i malá hranice\" a vyhlásil nové heslo \"bude mít aspoň deset pater\". Jak řekli, tak udělali, hranice jich měla jedenáct.
Zbytek sobotního odpoledne vyplnil pokus o překonání dřevorubeckého rekordu. Zuřivým stachanovcům ho nakonec překazili někteří kamarádi aktivním odporem k nošení dříví do lesa, když už ho tam bylo dost i na další dva výročáky.
Pak už byl nejvyšší čas na soutěže. Účastnily se hlavně děti, od střelby ze vzduchovky přes házení nožem až po šipky, ale na chytání buřtů se kupodivu přihlásili i starší kamarádi.
Po hrách už se stmívalo, takže jsme se pomalu shromáždili kolem ohně a vybraní trampové zapálili hranici. Muzikantů bylo mnoho a hrálo se ještě dlouho po půlnoci. Dokonce nám tentokrát ani nezapršelo, jak bylo v posledních letech zvykem, a krásné nedělní ráno ukončilo letošní výroční oheň.
Fotogalérie
