Dolní Morava
Jarní setkání T.O. Jasinka
Dolní Morava 5. – 8.5. 2011
V roce 2012 proběhlo tradiční jarní setkání T.O.Jasinka a osadních kamarádů na chatě „Orlíček“ v Dolní Moravě. Chata je postavena téměř na konci obce, kde končí silnice a pokračuje pouze turistická cesta na Kralický Sněžník.
Akce se zúčastnili : Libor, Pavlík, Mek, Ufík s Petrou a Klárou, Pepa a Eva a jejich známí,Radek s Janou a synem, Muška, Svařeč ml. Původně jsem myslel, že přijede více osadníků i kamarádů, ale mnozí měli jinýprogram. Navíc někteří neměli možnost si vzít volno na pondělí a proto odjeli dříve. Počet zúčastněných se tak denně měnil.
Příjezd na chatu byl v sobotu dopoledne. Jako první dorazilo auto, které řídil Pepa, následován Ufíkem s rodinou a Pavlíkem, který vezl Libora. Krátce na to přijel Radek s rodinou i Svařeč. Na odpoledne byla naplánována vycházka. Pepa se známými, tito všichni zde již byli a tudíž byli hlavním zdrojem informací, se rozhodli pro rozhlednu na Klepáči / někde nazýváno jako Klepý /. Ostatní se rozhodli pro méně náročnou trasu k, Pepou doporučovaným, vodopádům. Čekání na Meka / již tradiční / vyplnili jízdou na místní bobové dráze. Již s Mekem se skupina vydala na cestu směrem ke Sněžníku. Jelikož jsme měli jen hrubý popis cesty, vodopády jsme nenašli, ale i tak jsme se pokochali nádhernou přírodou. Navečer dorazila ještě Muška, která po práci přijela vlakem a autobusem. Na zastávku pak pro ni jel Mek. Večer byl stráven ve více či méně plodné diskuzi, která stejně k ničemu nevedla, jen rozbouřila atmosféru. Meka ani nenapadlo, aby vytáhl kytaru a vyloudil na ni nějaké zvuky. V neděli, po nočním dešti, se všichni rozhodli vyrazit auty do Velkých Losin. Hromadně jsme navštívili zámek. Po obědě v místních restauracích jsme se po skupinkách podívali do ruční papírny. V podnikové prodejně si většina koupila alespoň drobný suvenýr. Po čtvrté hodině, když již byla sleva na vstupném, si Mek, Pavlík, Svařeč a Muška zaplavali ve venkovním termálním koupališti se sirnou vodou. Radek s rodinou a Petra s Klárou odjeli s tím, že v pondělí musí vydělávat na chléb vezdejší a nejen radostmi živ je člověk.
Večerní program sice navazoval na předchozí večer, ale Mek a Pavlík konečně vytáhli kytary a všichni si mohli zabékat společně s nimi.I další noc propršela. Ranní slunce však vylákalo odvážlivce ke zdolání Kralického Sněžníku. Svůj cíl splnili a bez podpory domorodých nosičů a bez použití kyslíku si početná výprava nejen umyla znavené tváře v prameni řeky Moravy, ale její členové vystoupali až na vrchol. Úspěšný výkon na závěr zapili pěnivým mokem hned po sestupu. Ufík se rozhodl, že vrchol zdolá samostatně na kole. I jemu se plán vydařil a bez úhony se vrátil na základnu. Libor a Muška se jeli podívat na poutní místo nad městem Králíky – klášterní komplex Chrám Matky Boží. Prohlédni si tamní klášterní obrazy a sochy a zašli i do nové expozice, která pojednává o historii internace kněží v padesátých letech min. stol. právě v tomto klášteře. Večer odjel i Ufík a Muška. Zbývající přítomní se hudební produkce nedočkali a krátký večer opět pouze prokecali. O výsledcích jednání nebyl psán protokol, protože si nikdo pořádně nepamatoval, o čem se vlastně mluvilo. V úterý ráno si zbývající sbalili svých pět, a někteří i více švestek, a dali vale nádherné chatě. Mek, Pavlík, Libor a Svařeč se zastavili ve Vojenském muzeu v Králíkách. Mek se Svařečem si ještě jeli prohlédnout bunkry, které byly součástí zdejší opevněné linie.
Akce se, až na účast, vydařila a čekáme na návrhy, kam příští rok.
Fotogalérie
